Lyžaři z Čakovic

Lyžaři z Čakovic

Byť se to někomu bude zdát překvapivé, největší lyžařský oddíl v republice nenajdete na žádných našich horách, ba ani těch nejvyšších. Čakovice jsou tím místem, kde můžete najít nemalý počet lidí, jejichž srdce hoří pro svah a jízdu na lyžích.

V Praze je tísíce míst, na kterých se ztratím i kdybych tu žil sto let. Osobnímu seznámení s mým dnešním hostem proto předcházel půlhodinový navigační telefonát. Chvilku poté, co jsem zaparkoval mi ale už rukou mocně zacloumal muž, který očividně pracuje na své fyzické kondici lépe než já. Pan Svatoš je pro rozhovor tím pravým mužem, protože již sedmnáctým rokem vede čakovický lyžařský oddíl.

Lyžařský oddíl v Čakovicích vznikl v poválečných letech, takže historii má velmi dlouhou. Nejdříve oddíl existoval pod župou Praha – sever, podobně jako celý tehdejší Sokol. Tehdy jsme měli k dispozici chatu v Peci pod Sněžkou. V oddíle byli pouze zaměstnanci Avie. Po několika letech ale proběhla rekonstrukce, chata se stala luxusnější a náhle tam pro lyžaře nebylo místo. Shodou okolností a náhod se naskytla možnost koupit chalupu v Herlíkovicích. Tělovýchovná jednota si na ni tenkrát v roce 1951 půjčila od ZV ROH deset tisíc korun a zakoupila ji pro účely lyžařského oddílu. O té doby chalupu využíváme dodnes. Perličkou na tom je, že zapůjčená částka dosud není uhrazena.

To znamená, že chalupa musela určitě projít několika rekonstrukcemi. Lyžování není levná záležitost, jak je na tom oddíl s financemi?

Chalupa se vlastně udržuje menšími či většími akcemi stále. Zdroje financí jsou omezené, takže je třeba se starat. Vše řešíme vlastními silami a samozřejmě musíme efektivně hospodařit s prostředky, které získáváme pořádáním sportovních soustředění, z členských příspěvků a také sponzorských darů. Chata má kapacitu pro 52 lidí a od poloviny prosince do konce března je beze zbytku naplněná. Protože máme v současné době cca 430 členů a chceme, aby se všichni vystřídali, připravujeme každý rok rezervace hned od jara. Už v této době vzniká rozpis ubytování na další sezonu.

430 členů je už celkem velká firma. Každá taková má své zvyky, předpisy, vedení. Jak to vlastně funguje v lyžařském oddílu?

TJ AVIA Čakovice je občanské sdružení, součástí je lyžařský oddíl,jehož předsedou mám tu čest již sedmnáct let být já. Máme  devítičlenný výbor a pak jsou členové oddílu. Každý z nás ale rád přiloží ruku k dílu. Je to nezbytné. Samozřejmě, že za to, kam se oddíl ubírá, či za jeho údržbu či údržbu chalupy, zodpovídá vedení oddílu, ale každý z těch 430 lidí je svým přínosem důležitý a jedinečný. Skutečnost, že čakovické lyžování existuje, by bez lásky k lyžování, bez vztahu k tomu krásnému místu v údolí Hlemýždího potoka a bez touhy se neustále scházet, skutečností nebyla. Lyžování je sport, který se může dělat od věku velmi útlého do věku pokročilého. Nejmladší člen je osmiletý, nejstaršímu už jde na devadesát let.

Kromě zábavně-sportovní a sdružovací funkce má oddíl taky nějaké vyšší ambice? Závodíte třeba?

Ano, závodníky máme. Opět napříč celým věkovým spektrem. Naši závodníci závodí od žáků, přes dorostence až po kategorii Masters, kde náš oddíl reprezentuje závodnice s pěti křížky na zádech. Máme také velmi dobré lyžařské pedagogy, kteří rovněž soutěží. Nedávno se konalo mistrovství republiky lyžařských škol ve slalomu a exhibici demotýmu, kde jsem měli své reprezentanty. Ve slalomu se můžeme pochlubit čtvrtým místem naší slalomářky a v týmech jsme byli sedmí z dvaceti týmů.

Jak si představujete budoucnost oddílu?

Vždycky je co zlepšit. Organizace akcí někdy vázne, tam bych viděl velké mezery. Každý z oddílu musí odpracovat ročně jeden víkend na chalupě a stává se, že se nás tam sejde tolik, že není nářadí, lopaty atd.. Víme, že nám chybí klubovna, kde bychom rádi pořádali semináře, proto tento rok počítáme s přístavbou. Chceme zlepšovat podmínky v chalupě. Máme například malou jídelnu, musíme to řešit. Věřím, že se nám všechny naše cíle podaří naplnit, protože to, co děláme, děláme rádi.